Jdi na obsah Jdi na menu
 


Počátky běžeckého hnutí na Kladensku

2. 2. 2009
  Počátky běžeckého hnutí na Kladensku

Běžecké hnutí na Kladensku vzniká jako následek dosavadního životního stylu, tedy nedostatku pohybu u většiny populace. V březnu 1977 přinesl Československý sport článek nazvaný "Novinka pro všechny běžce i začátečníky". Tehdejší předseda zdravotnické komise KV ČSTV v Ostravě a od vzniku Ligy stovkařů její předseda MUDr. Vlastimil Myslivec, CSc., tam tehdy napsal: "V současné době jsme svědky mohutné exploze srdečních infarktů, které zasahují stále větší počty lidí. Dnes 23 letý člověk postižený srdečním infarktem není už u nás vzácností. Pokud neučiníme zásadní opatření proti jejich šíření, dostaneme se brzy do nezáviděníhodné situace Švédska, kde jsou dnes postihováni srdečními infarkty už mladí lidé ve věku 18 a 19 let. Nejúčinnějším prostředkem k předcházení i k léčení těchto nemocí je POHYB, zejména BĚH" Redakce Čs. sportu reprezentovaná redaktorem Miroslavem Mrkvicou, dnes jedním z místopředsedů Ligy stovkařů, proto připravila spolu se zdravotnickou komisí KV ČSTV, pro ty, kteří pravidelně běhají i pro ty, kteří o tom teprve uvažovali soutěž, nazvanou Liga stovkařů. Jejím cílem mělo být masově rozšiřovat běh, kerý je základním prostředkem  zdravotní prevence. Tak vznikla soutěž, zpočátku určená jen vyznavačům běhu v Severomoravském kraji, která se ovšem postupně změnila v běžecké hnutí, jež se rozšířilo do celé naší vlasti.

V březnu 1977 tedy proběhla tiskem první informace o Lize stovkařů a v zápětí se přihlásili první zájemci. Díky nadšené propagační práci desítek lidí se pak myšlenka běhu pro zdraví stále více dostávala mezi veřejnost. Začala vznikat první centra běžeckého hnutí po celé zemi, začaly vznikat první pobočky Ligy stovkařů. V r. 1978 v Olomouci, v roce 1979 v Gottwaldově v Ostravě, v Brně, ve Vsetíně a v Doksech. V roce 1980 vznikly pobočky na Kladně, v Praze, v Popradě, ve Zvolenu, ve Frýdku-Místku - Karviné a v Košicích a v roce 1981 vznikly pobočky v Hlinsku v Novém Jičíně, Plzni, pobočky Budějovicko, Strakonicko, Krkonoše, Bratislava a Kolín.V únoru 1979 vyšlo první číslo Zpravodaje Ligy stovkařů, který je hlavním informátorem členů Ligy 100, faktickou kronikou tohoto hnutí, jediným bulletinem s výhradně běžeckou tematikou u nás. Liga si vytvořila i svůj reprezentační závod - Dvacítku Ligy stovkařů v Bělkovicích-Lašťanech u Olomouce, pravidelně se pořádají celostátní letní setkání.

Liga stovkařů není uzavřením hnutím určité skupiny lidí. Usiluje a snaží se soustředit do svých řad všechny aktivní vyznavače vytrvalostního běhání bez ohledu na jejich výkonnost - reprezentanty, výkonnostní běžce stejně jako ty, kteří se během léčí. Je zde místo pro každého, kdo zařadil běh do svého denního režimu, pro každého, pro něhož je dodržování propozic Ligy motivem k udržení výborné fyzické i psychické kondice. Propozice Ligy stovkařů vědomě vylučují možnost soutěžení jednotlivců uvnitř Ligy mezi sebou. Počet naběhaných kilometrů sám o sobě totiž není rozhodující pro výkon, ale je jen motivem pro zdolání základní hranice - jednoho sta kilometrů měsíčně. A ten, kdo ji bude několik měsíců v pohodě zdolávat, se může časem bez problémů poohlédnout po hranici vyšší.

Velkou materiální a propagační pomoc hnutí Ligy stovkařů poskytl také Sportpropag Praha, kde působil Ivo Domanský.

Kladenská pobočka Ligy 100 vznikla v roce 1980 a prvním jejím předsedou byl ing. Zdeněk Joukl. Prvními členy byli Jiří Staněk, František Špergl, Zdeněk a Leoš Kučerovi, Karel Kozel, Jiřina Kádnerová, Martina Kádnerová, Jiří Rezek, Josef Houska, Alena Nedvědová, Alice Benešová, Michal Kosina...

V srpnu 1980 měla kladenská pobočka 34 členů a zahrnovala zájemce z Kladenska, Berounska a Rakovnicka.

Jednou měsíčně vychází Zpravodaj Ligy stovkařů, který vydává KV ČSTV a řídí ho PhDr. Miloslav Čermák z Olomouce. V redakční radě je Ivo Domanský, PhDr.Emil Dostál, MUDR. Vlastimil Myslivec a další.Obrazek

Dovolím si citovat část jednoho z příspěvků do srpnového Zpravodaje v roce 1980 od Zděnka Joukla:

Poměrně nedávno jsme u nás na Kladně založili pobočku Ligy 100. Přesto jsme již získali některé zkušenosti, o které bychom se chtěli podělit s ostatními pobočkami. Administrativním základem naší činnosti jsou pravidelné měsíční schůzky. Zásadně je děláme ve všední dny začátkem měsíce v salonku v kulturním domě...na začátku čtvrtletí předáváme lístky s naběhanými kilometry. Dohodneme se též na měsíčním běžeckém výletu. V jeho organizaci se střídáme. Trasa je kolem 20 km. Na "start" jedeme buď auty nebo veřejným dopravním prostředkem...V zimě jsme pořádali večerní běžecké výlety. když jsme probíhali s baterkami vesnicemi, psi houfně štěkali a náhodní chodci se udiveně zastavovali. Připadali jsme si jako lupiči na exkurzi...

Na konci roku 1981 běhalo za kladenskou Ligu 100 již 75 běžců.

Podmínkou pro členství v Lize stovkařů bylo uběhnout pro začátek měsíčně nejméně 36 km a jejím cílem bylo, aby se každý člen Ligy propracoval k pravidelnému běhání nejméně 100 km měsíčně. Byla to soutěž, kde se nebralo ohled na věk, ani se neplatily příspěvky.

Z pravidelně čtvrtletně hlášených výkonů členů Ligy 100 sestavovaly pobočky čtvrtletní tabulky se zařazením členů do příslušné ligy podle dosaženého čtvrtletního průměru naběhaných km. Hlášení se zakládalo na cti a absolutní důvěře každého člena, který si evidoval naběhané kilometry v průběhu jednotlivých měsíců. členové Ligy stovkařů, kteří v termínu odeslali svá hlášení, měli právo nosit nažehlovací a kovový odznak LIGY a zúčastňovat se setkání a odborných seminářů. Čtyřikrát ročně obdrželi ZPRAVODAJ, 1x ročně diplom.

Extraliga - 200 km a více, I. liga 100 km a více, II. liga 60 km a více, III. liga 36 km a více

Prvním předsedou kladenské pobočky byl Zdeněk Joukl, který se v roce 1982 přestěhoval do Desné v Jizerských horách. Novým předsedou se stává Zdeněk Kučera.

Opět cituji část příspěvku Zdeňka Kučery z květnového zpravodaje z roku 1982:

U nás na Kladně působí pobočka Ligy 100 již více než dva roky. Hned v počátcích jsme se dohodli na určitých pravidlech, která stále dodržujeme. Každé první úterý v měsíci pořádáme schůzky, kde si sdělujeme své dojmy a poznatky z běhání, rozdělujeme si "běžecké tréninky" a "běžecké výlety", kam budeme chodit běhat a ti výkonnější na jaké závody se vypraví. Ve středu a v sobotu se potom scházíme u kladenského atletického stadionu a vyrážíme na společný běh. Podle toho, jak kdo se cítí, běžíme třeba 8 nebo 15 km a o sobotách to bývá i delší. - 20 km i více. Občas také v sobotu uspořádáme běžecký výlet. Jedeme autobusem do nějaké vesnice a odtud po připravené trase, většinou lesem, běžíme zpět do Kladna....Přestože jsme běžci pro zdraví, rekreační běžci a jak někteří říkají běžci amatéři, zúčastnili jsme se v loňském roce řady významných závodů po celé republice. Např. maratónů v Děčíně, Novém Boru, Domažlicích, Ostravě, Košicích, ve Stromovce, na Vysokohorském maratónkrosu, na libereckém maratónkrosu a samozřejmě i na našem kladenském "Údolím Kačáku". A kromě maratónů běháme i kratší tratě - "Sýbčák", Nasavrky, Lidice, Běchovice, Velkou Kunratickou atd. Někteří z nás dokonce běželi i v cizině. V těchto zemích dosahovali členové naší pobočky velmi pěkných výsledků...

V roce 1983 se kladenská pobočka rozhodla uspořádat I. ročník GRAND PRIX vytrvalců, do níž bylo zařazeno 29 běžeckých závodů probíhajících v okresech Kladno, Beroun a Rakovník. Dodnes tato soutěž na Kladensku existuje, pouze pod jiným názvem: Pohár běžců Kladenska a Rakovnicka.

V roce 1985 se na Kladně pořádá 11 běhů, z nichž 7 organizuje ve vzorné spolupráci tandem TJ Lokomotiva Kladno - Liga 100 Kladno. Právě zde se mj. ukazuje, že spolupráce mezi atlety a kondičními běžci je možná.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář